Den prvý
18. května 2011. Stanice metra Anděl. Všichni se shromažďují na „obvyklém místě“. Bohužel ani studenti vyšších ročníků nemají zdání, kde se ono tajemné „obvyklé místo“ nachází, tak co pak mají dělat nebozí prváci, jako jsme my? Ano, přesně takto začíná historická exkurze Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze oboru dějepis. Ale žádný strach! Právě okolo projíždí autobus a pán uvnitř na nás mává – zřejmě vedoucí exkurze. Ne zřejmě, ale určitě, vždyť toho mávajícího pána známe. Následujeme autobus a konečně objevujeme ono „obvyklé místo“ – zapadlý kout s bývalou nádražní halou. Pro příště již budeme vědět. Náklad osob i zavazadel proběhl bez problémů a my můžeme směle vyrazit vstříc drsnému kraji Petra Bezruče.
Pěkné, taky bych jela někam na výlet:)
Do Osvětimi bych se taky chtěla někdy podívat, i když vzpomínám si na návštěvu Terezína, jak jsem z toho měla špatné spaní, natož z Osvětimi. To bych nespala asi hodně dlouho…
Díky 🙂
Ta Osvětim je fakt zajímavá zkušenost a myslím si, že z toho ani nemusíš mít strach. Já jsem byla mnohem víc vedle z návštěvy Terezína..