Před několika málo dny přišla do kin další adaptace slavného románu Victora Huga Bídníci. Ano, stydím se, román jsem bohužel dosud nečetla. To však neznamená, že se k tomu už nikdy nedostanu. Možná právě díky tomuto filmu bych si knihu určitě chtěla půjčit a přečíst. Je mi jasné, že se na filmové plátno nedostalo všechno, a právě to mě láká. Ale zpátky k filmu.
Snad každý si ještě pamatuje základní dějovou linku románu, o němž se zajisté učil jak na základní, tak na střední škole. Jean Valejan, bývalý galejník, se ujme malého děvčátka Cossety a stane se tak jejím otcem i matkou, pokud mohu použít slova přímo z filmu. Adaptace ale není pouhým filmem. Na internetu jsem se dočetla, že tam uslyšíme i písně, ale pozor: ve filmu není jediné mluvené slovo. Celé dvě a půl hodiny nás provázejí hudba a písně. A musím říct velice krásné písně. Hned na začátku nás uvítá velkolepá hudba doprovázející tvrdou práci galejníků. Ve filmu pak slyšíme i krásné milostné, bojovné i žalostné písně. Myslím, že hudba je opravdu povedená.
Ahoj tak na tom jsem tak byl a je to uplne fantastico.