Ulice Záhadných tajemství je pětisetstránkový román, v němž Irving hodně shrnuje a bilancuje. Hlavní postavou je spisovatel Juan Diego který vzpomíná na svůj život, především na dětství. Je původem Mexičan. Se svou sestrou Lupe, která má dar číst myšlenky, ovšem nikdo kromě jejího bratra jí nerozumí, žije na skládce v Mexické Oaxace, jsou to děti ze skládky. Juan Diego na skládce zachraňuje knihy určené k likvidaci, všichni mu proto přezdívají čtenář ze skládky. Velmi se mi na textu líbí používání typických přezdívek pro jednotlivé postavy: čtenář ze skládky, čtenářka myšlenek.
Román je zabydlen nejen těmito dvěma postavami, ale mnohými dalšími, které jsou čtenáři povětšinou sympatické. Nebyl by to Irving, kdyby každá z nich nebyla svým způsobem zvláštní, jiná, možná až skandální. Svou roli má matka dětí Esperanza. Je to prostitutka a uklízečka v místním katolickém sirotčinci. Její jméno znamená naději, což vnímají místní jeptišky jako paradox a mluví o ní jako o Desesperanze (beznaději). Esperanza však záhy nešťastně umírá a Juan Diego s Lupe se dostávají do výchovy k místním jezuitským bratřím. Juan Diego záhy přilne k seňoru Eduardovi, rodákovi z americké Iowy a Lupe nazývaným jako papouščí muž. Eduardo se však nakonec nestává knězem, jak se od něj očekává, ale uchyluje se do skandálního svazku s transvestitní prostitutkou Flor.