Mám to!

Po opravdu dlouhé odmlce jsem se rozhodla napsat článek a doufat, že si tímto těch mých několik čtenářů získám zpět. Co bylo příčinou tak dlouhé prodlevy? Poprvé v životě jsem okusila zkouškové období, a že to stálo za to. Nemohu tvrdit, že mám v současné době splněno vše, co splněno mít mám. Každopádně to nejtěžší je za mnou. Budit se s představou, že se nemusím celý den šprtat, je opravdu příjemné.

Několik řádků bych ráda věnovala antice. Ne, nebudu mluvit o starém Řecku a Římě, to jsem si užila víc než dost. Byla to přednáška, na jejímž začátku nás pan magistr ujišťoval, že je toto nejtěžší zkouška a že bychom to tedy neměli podcenit. Od té doby jsme se antiky báli jako čert kříže. I přesto jsem si dávala hodně na čas a ke zkoušce jsem šla až toto úterý, čili 1. února. Musím říct, že na tuto, v pořadí druhou ústní zkoušku, asi nikdy nezapomenu. Předvečer zkoušky mi přišel e-mail s tím, že sice máme být zkoušeni od devíti hodin, pan magistr se však z důvodu lékařské prohlídky zpozdí – nejdéle o dvě hodiny. Máme být trpěliví, zkoušet se určitě bude. Do školy jsem proto přišla po deváté hodině a s překvapením jsem zjistila, že ostatní spolužáci tam již čekají.

Pan zkoušející přišel v půl jedné. Mezitím jsem si stihla zopakovat celé politicko-hospodářské dějiny Řecka a Říma, dvakrát celou kulturu a přečíst mýtus o Argonautech, Perseovi a Heraklovi. Na řadu jsem přišla za další tři hodiny. Do učebny jsem vcházela s pocitem, že už mám ve všem takový zmatek, že nemám šanci zkoušku složit. Měla jsem obrovské štěstí. Řecká archaická poezie a mytologie. Pan zkoušející mne pochválil za přehled, jaký o této literatuře mám, a odpustil mi neznalost Heraklova konce. Dostala jsem jedničku! Ještě teď tomu nemohu uvěřit. Domnívám se, že pokud jsem na této škole zvládla antiku, nic horšího mne už snad nečeká. Alespoň v nejbližší budoucnosti.

Musím říct, že vysokou školou zatím procházím lehce. Snad to tak bude pokračovat i nadále.